Jdi na obsah Jdi na menu
 


Který je který?

28. 12. 2014

Návštěvníci radhošťské kaple se často zajímají, která postava ze sousoší představuje sv. Cyrila a která sv. Metoděje. Oba jsou zpodobňování jako muži s plnovousem a v dlouhém, splývavém rouchu – jak je tedy rozlišit?

 

Jak skutečně vypadali, to už nezjistíme. Jejich nejstarší dochovaná zobrazení můžeme vidět na freskách v původní basilice sv. Klimenta v Římě, kde byl sv. Cyril r. 869 pohřben. Zde se dosud nachází freska „Osobní soud sv. Cyrila“ z 9. století a další freska, kde jsou oba bratři zobrazeni jako doprovod papeže Hadriána II. při slavnostním přenesení ostatků sv. Klimenta do jemu zasvěcené basiliky. (Obě vyobrazení posloužila jako předloha poštovní známky vydané k cyrilometodějskému jubileu v roce 2013.)

Tyto staré fresky jsou samozřejmě historicky velmi cenné, ale pro svou schematičnost o skutečné podobě obou bratří mnoho nevypovídají. Je tak pouze na umu a představivosti sochařů a malířů, jak podobu těchto svatých bratří ztvární.

 

Od nejstarších dob používají umělci k identifikaci zobrazených světců tzv. atributy – předměty symbolického významu, které se tradičně pojí s daným světcem, jako jejich „poznávací znamení“. Některé atributy jsou společné pro celou skupinu světců (např. palmový list pro mučedníky), jiné atributy se dají považovat za osobní. Asi nejznámějším osobním atributem je klíč nebo klíče v ruce apoštola Petra.  Jeden světec může mít takových znaků, které nám pomohou s jeho identifikací, i více. Některé znaky jsou zcela přirozené a logické (příslušný řeholní oděv), jiné mají vysloveně symbolický význam a k jejich pochopení je třeba znát životopis nebo legendy vztahující se k příslušnému světci.  U mučedníků bývá často jejich osobním atributem i nástroj jejich umučení (např. apoštol Pavel s mečem, protože byl sťat).

 

Jak je to tedy v případě našich svatých věrozvěstů?

Metoděj byl o 14 let starší než jeho bratr Konstantin (Cyril) což je rozdíl, který by už měl být patrný i z jejich zobrazení. Krom toho, Konstantin – Cyril zemřel poměrně mlád (42 let), proto by neměl být zobrazován jako kmet;  naproti tomu Metoděj výrazně přežil svého mladšího avšak nemocného bratra a zemřel na tehdejší poměry v požehnaném věku 72 let.

Dalším vodítkem je především jejich oděv, vyjadřující jejich stav či zastávaný úřad. V době prvního příchodu na Moravu v roce 863 byl zřejmě Metoděj „pouhým“ jáhnem (svěcení nižší než kněžské), kdežto filozof Konstantin (Cyril) byl již v té době patrně knězem. Při zobrazování obou světců je však respektován jejich stav a společenské postavení v době jejich smrti. Proto je Konstantin nejčastěji zobrazován v mnišském hábitu – krátce před svou smrtí vstoupil v Římě do kláštera, kde také přijal řeholní jméno Kyrillos, pod kterým jej známe dnes – jako svatého Cyrila. Součástí jeho oděvu může být také třeba kněžská štola (úzký pruh látky položený přes ramena, takže oba konce s vyobrazením kříže splývají přes hruď až do úrovně stehen). Naproti tomu Metoděj se později stal biskupem, dokonce arcibiskupem a proto bývá zobrazován v rouchu, jehož součástí jsou insignie tohoto významného církevního úřadu. Může to být pokrývka hlavy mitra (-známá „mikulášská“ čepice), dále berla, což je stylizovaná pastýřská hůl nahoře spirálovitě zakroucená, případně ukončená křížem v podobě "T". Arcibiskup mívá výsadu nosit na území svěřené provincie další odznak svého úřadu – tzv. pallium, což je úzký pruh látky z ovčí vlny ozdobený černými křížky, který se obléká tak, že jeho jeden volný konec splývá na zádech, druhý na hrudi.

 

Také na Radhošti jsou sv. Cyril a Metoděj  ztvárnění v charakteristické pozici, kdy uprostřed mezi bratry je kříž na vysoké holi. Kříž může být jednoduchý (latinský) nebo dvouramenný tzv. byzantský (někdy nazývaný „cyrilometodějský“). Na známém sousoší od A. Poláška je kříž dokonce trojramenný. Podobný kříž je užíván v pravoslavných církvích, je však třeba říct, že tyto v té době ještě neexistovaly.

Kromě těchto znaků se může na obrazech se sv. Cyrilem a Metodějem vyskytovat truhlička znázorňující schránku s ostatky papeže sv. Klimenta, které bratři objevili na Krymu, podle tradice vzali s sebou na Moravu a při své návštěvě Říma předali papeži (jak dosvědčuje i zmíněná stará freska)

Osobním atributem sv. Cyrila je neodmyslitelně kniha symbolizující fakt, že vytvořil nové písmo (hlaholici), které umožňovalo psát ve slovanském jazyce.

img_1250--429x640-.jpgimg_1248--428x640-.jpgOsobním atributem sv. Metoděje může být také deska s vyobrazením posledního soudu, kterou prý nosil sv. Metoděj stále s sebou. V českém prostředí mohou být oba bratři zpodobněni s reliéfem tzv. Staroboleslavské Panny Marie (Paladium země české). Podle tradice dostala kněžna Ludmila tento reliéf od sv. Metoděje, když z jeho rukou přijala spolu s knížetem Bořivojem roku 882 křest.

 

Na obrázcích jsou sochy před basilikou na Svatém Hostýně: atributy sv. Metoděje (obr. vlevo) jsou zde pallium (jako insignie arcibiskupa - metropolity) a jeho osobní atribut, kterým je zde deskový obraz posledního soudu; atributem sv. Cyrila  je řeholní oděv, hůl  zakončená křížem a kniha v jeho ruce. Sochy sv. Cyrila a Metoděje stojí na Hostýně samostatně - každá zvlášť, což není zcela obvyklé a může to "komplikovat" jejich identifikaci. Mimochodem - tyto sochy věrozvěstů vznikly už v době, kdy se o stavbě jim zasvěcené kaple na Radhošti teprve začínalo uvažovat. Již roku 1864 je nechal zhotovit Čtenářský spolek z Bystřice pod Hostýnem na paměť 1000. výročí příchodu našich věrozvěstů na Moravu. 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA