Jdi na obsah Jdi na menu
 


Inspirace velikonočním příběhem

6. 4. 2015

Je doba velikonoční… 

Dva tisíce let starý biblický příběh o zajetí, odsouzení a umučení Ježíše Krista znají i nekřesťané. Událost, která byla tisíckrát znázorněna v symbolických čtrnácti zastaveních convar35--636x640-.jpgkřížové cesty. Ježíš je zatčen a předveden před Piláta, který má v roli soudce rozhodnout o jeho vině, či nevině. Pilát Ježíše vyslechne a shledává ho NEVINNÝM. Pilát není žádný lidumil, proto ho jen tak (snad aby ukázal kdo je tady pánem) nechá zbičovat, je však rozhodnut ho potom propustit. Na scénu ale nastupuje „lid“, který žádá Ježíšovu smrt.

 

Už jako malý ministrant jsem si u tohoto prvního zastavení kladl otázku, kam se poděli všichni ti, kteří v tomtéž městě před několika málo dny, kdy ještě o nic nešlo, provolávali Ježíši slávu? Najednou se zde mluví pouze o davu, který žádá Ježíšovu smrt.

 

Realita, která se vlastně za ty dva tisíce let nezměnila: slušní lidé nevyřvávají v ulicích, a tak to vypadá, jako by jich bylo na světě méně. Ti slušní (lhostejní) obyvatelé Jeruzaléma zůstali doma. Oni přece za nic nemohou, oni neskandovali: „na kříž s ním!“, oni se starali o svá pole, o své děti, jim nemůže nikdo nic vytknout - doma mají uklizeno a o politiku se nezajímají. Nemají s tím prostě nic společného, oni se neúčastnili toho lidového „referenda“ před palácem místodržitele,  nežádali ničí smrt...

Je příznačné, že těm druhým to za tu námahu a čas stálo, oni neváhali prosazení své věci věnovat čas, energii a snad i peníze…

 

Poučení první: distanc od politického dění nikoho nezbaví odpovědnosti. To platilo v době před dvěma tisíci lety a tím spíše to platí dnes v době skutečné demokracie.

Poučení druhé: hlas lidu není hlas Boží Pilát shledal Ježíše nevinným. Přesto nakonec rozhodl PROTI svému přesvědčení – populisticky ustoupil hlasu ulice. Nemusel, nebyl na lidu závislý, nebyl to volený, ale dosazený „úředník“ a přece ustoupil... Hlas lidu není hlas Boží, mluvil-li kdy Bůh, nebylo to skrze dav, ale skrze jednotlivce – proroky.

Hlas lidu je a vždy zůstane jen hlasem lidu a co hůř - velmi často jen té jeho ukřičenější části, protože ti slušní a tiší…

  

Slušní lidé nevyřvávají v ulicích…

 

Buďme proto nesmírně vděčni za výdobytek zastupitelské demokracie, kdy jsou zcela zrovnoprávněni ti tiší, slušní, plaší, s těmi uřvanými bezohlednými, neurvalými. Všichni ti, kteří by byli v přímé konfrontaci ukřičeni, umlčeni, mohou v tajné anonymní volbě prosadit svůj zájem a delegovat právo rozhodovat o veřejných záležitostech na ty, kteří se těší jejich důvěře. 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA