Jdi na obsah Jdi na menu
 


Věřící versus občané?

29. 12. 2013

Původně církevní slavnost sv. Cyrila a Metoděje (5. červenec) je v posledních letech slavena jako státní svátek. Zajímavý úkaz, když si uvědomíme, že většina současné populace se nehlásí ani k církvi, ani ke křesťanství. A nezůstalo u jednoho svátku. Také 28. září, kdy si naše církev připomíná mučednickou smrt knížete sv. Václava, nese v kalendáři dokonce označení „Den české státnosti“. Ano, naši zákonodárci přes veškerou snahu nenašli „vhodnější“ osobnost nebo událost, ke které bychom mohli vztahovat počátek naší státnosti.

Toto splynutí státních a církevních svátků (v okolních státech je takových příkladů ještě víc) by nám mohlo být důkazem, že církev a stát nestojí proti sobě, že křesťanství a občanství nejsou v žádném rozporu, že prostě křesťan – příslušník církve, je také občan – příslušník státu.  Že to není třeba připomínat, že je to samozřejmé? Zdá se, že ne všem. 

 
Často můžeme slyšet, proč by měli občané ze svých daní platit tzv. církevní restituce „teď když je krize, za chvíli nebude na důchody a ti nenasytní církevní preláti chtějí miliardy...“
Vytváří se zde dojem, jakoby tu proti sobě stály dva tábory: chudáci občané versus příživničtí křesťané. Cožpak ale křesťan není občan? Vždyť i oni odvádějí a vždy odváděli státu daně!
I v minulých volbách se opět v některých stranách sázelo na to, že u jednodušších voličů se může vyplatit podnítit trochu té závisti, nenávisti… prostě „vrátit lidu obraz třídního nepřítele“.
 
Prezident Zeman při své letošní návštěvě Zlínského kraje zavítal i na Sv. Hostýn. Velmi chválil jak krásu baziliky, tak záslužnou činnost Matice hostýnské. Ovšem jen pár hodin předtím a na jiném místě přizpůsobil svou řeč publiku (jako každý jiný populista) a znovu neomaleně kritizoval navrácení majetku církvím.
Arcibiskup Jan Graubner, který prezidenta na Svatém Hostýně doprovázel, to okomentoval výstižně: "Vyjádření pana prezidenta vidím jako nešťastné a populistické, kterým se přidává k většině, ale ne k pravdě. Prezident se přidává k těm, kteří vzbuzují negativní city vůči věřícím občanům a zvětšují napětí ve společnosti."
 
Spisovatelka Procházková, která se proti majetkovému vyrovnání státu s církvemi odvolává ke všem možným soudům, sepsala protestní dopis papeži Františkovi. Pod petici slíbila podpisy 50 000 občanů. Přes značnou mediální podporu jich její spolupracovníci sehnali sotva 700. Ono je totiž něco jiného anonymně nadávat a něco jiného se pod pamflet, který vlastně schvaluje komunistické bezpráví, podepsat. 
Pro úplnost: Ta zdánlivě závratná částka, která má být církvím v následujících letech vyplacena, činí necelé dvě desetiny procenta ročního státního rozpočtu. Dvě tisíciny, neohrozí vyplácení důchodů, ani chod sociálního státu. Veškerý objem majetku, který bude církvím navrácen, tvoří pouhých 5% z celkového objemu všech ostatních restitucí.
 
Komunisté v době, kdy si myslili, že mohou všechno, církvím majetek odebrali a z duchovních udělali státní zaměstnance. Vše s jediným úmyslem: získat nad církvemi úplnou kontrolu a přivézt je tak „k řízenému zániku“. Soudruzi ale asi udělali někde chybu, nezanikla totiž církev, ale komunistický režim - a to v celé Evropě.
Dnes už proto skutečně není žádný důvod, aby stát nadále zaměstnával duchovní, ani aby „spravoval“ církevní majetek. 
 
Více k tématu: www.sluzbaverejnosti.cz

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA