Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dobrodinci kaple

18. 7. 2014
Jak už název rubriky říká, měl jsem a mám v úmyslu na tomto místě postupně připomínat známé osobnosti, které jsou nějakým způsobem spojovány s cyrilometodějskou kaplí na Radhošti. Jistě například stojí za zmínku, že T.G. Masaryk byl prvním a zřejmě jediným naším prezidentem, který kapli navštívil, a proto tuto událost ve vestibulu zvonice připomíná i pamětní deska. Všechno je ale relativní. T.G.M. osobností bezesporu byl, je však otázkou, čím a jak jeho návštěva prospěla hlavním cílům spolku Matice radhošťské, kterými podle stanov jsou: 1) podpora šíření evangelia, které na Moravu přinesli sv. Cyril a Metoděj, 2) starost o cyrilometodějskou kapli, by zachována byla nám i budoucím…?
 
Pan prezident prý tehdy „poradil“, že by v kapli měl být oltář zasvěcený sv. Václavu. Kromě pamětní desky dnes na prezidentskou návštěvu upomíná už jen speciálně vyrobený nábytek podle návrhu Dušana Jurkoviče, kterým měl být vybaven hotelový pokoj na Pustevnách, kde byl TGM po čas své návštěvy ubytován. (Nábytek je dnes součástí expozice v Galerii Sušák v Rožnově.)
 

radhost-005--640x468-.jpg

Naproti tomu zde byli, jsou a snad i budou lidé, které by zřejmě nikdo nenazval osobnostmi (celebritami - jak se dnes říká), ale kteří se přesto o kapli zasloužili významnějším způsobem. Připomínce těchto neznámých či spíše pozapomenutých dobrodinců radhošťské kaple chci věnovat alespoň touto drobnou kapitolu nazvanou „DOBRODINCI“.
 
Hned vedle pamětní desky připomínající návštěvu TGM jiná deska vyzdvihuje zásluhy našich krajanů v Texasu, kteří kdysi ve velkém množství opustili chudé Valašsko. Odešli z existenčních, ekonomických důvodů do Ameriky, ale na svůj původní domov nezapomněli…
Byli však i jiní dobrodinci kaple, kteří zde pamětní desku nemají, ač by si ji zasloužili. O jedné z takovýchto zapomenutých osobností je (jakoby mimoděk) zmínka v článku „Městské slavnosti Božího těla“ (měsíčník Echo Valašska)od paní Mgr. Ivany Ostřanské z Muzea regionu Valašsko, s jejímž souhlasem z článku cituji:
 
Jedním, dnes pozapomenutým, ale dříve především v městském prostředí oblíbeným a hojně slaveným svátkem bývala slavnost Božího těla, slavená 11. den po svátku Seslání Ducha Svatého. Krojovaná procesí, v nichž si nenechaly ujít příležitost předvést se v parádních uniformách a krojích žádné městské spolky, o tomto svátku obcházela venkovní oltáře, stavěné právě pro tuto slavnost, doprovázena při tom bývala hudbou a střílením z moždířů z blízka i dáli. Cestu mezi jednotlivými oltáři, u nichž se četly při zastaveních úryvky z evangelia, lemovala stromořadí nazdobených mladých stromků, slavobrány a prapory a vůbec celé město se odělo do květinového hávu… Jeden z oltářů, které byly na náměstí ve Valašském Meziříčí vztyčovány, nechala pořídit i paní ŽOFIE POKORNÁ, která však mezi pamětníky proslula především faktem, že prodala svůj dům na náměstí a výtěžek věnovala na opravu cyrilometodějské kaple na Radhošti.
 
 
Díky takovýmto nadšencům kaple vznikla, díky jim byla a je udržována. Paní Žofie Pokorná a všichni jí podobní dobrodinci kaple radhošťské nevěnovali této stavbičce na vrcholu hory svůj čas a peníze pro lidskou slávu, ale jako svůj projev vděku a úcty svatým Cyrilu a Metoději.
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA